Volby budou v říjnu. V kampani strany mohou utratit nanejvýš 90 milionů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu. Rozhodl o tom dnes prezident Petr Pavel, uvedl na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Vpodvečer rozhodnutí spolupodepsal premiér Petr Fiala (ODS), informovala ČTK mluvčí vlády Lucie Ješátková.

Po vyhlášení rozhodnutí ve Sbírce zákonů začne oficiálně volební kampaň. Strany a hnutí budou mít na nominace kandidátních listin čas do 29. července. O jejich připuštění k volbám rozhodnou krajské úřady nejpozději 15. srpna.

Politické strany u voleb do Sněmovny nesmí přesáhnout částku 90 milionů Kč a veškeré platební transakce související s kampaní musí zveřejňovat na transparentním účtu. Propagace mimo vyhlášené časové období před volbami se do kampaně nepočítají a nejsou tedy upraveny zákonem.

Politické strany bez ohledu na oficiální start kampaně dávno rozjely. Jako jedni z prvních se připomněli Starostové, kteří svou „Podpisovku“ představili už začátkem roku. Kromě testování voličů a sbírání témat ji využívají jako databázi. Od lidí sbírají e-maily a další kontakty, kam jim později zasílají informace o aktivitách hnutí. Ani ostrý start a aktivní podporovatelé ale nezaručují automatický úspěch. Nejvíce hlasů v rámci podpisové kampaně dostal lékař Stanislav Havlíček z Plzně, přes podporu příznivců ale volitelné pozice na kandidátce místo něj obsadili straníci.

Koalice Spolu zase vsadila na takzvaný rebranding. Doposud se prezentovala modrou konzervativní barvou s trochou lidovecké žluté a červené z loga TOP 09. Nová křiklavě zelená, kterou Spolu představilo začátkem dubna, připomíná loňskou kampaň jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL).

Spolu zároveň začalo útočit. Zaujalo například spuštěním generátoru obrázků s názvem „Nejhorší premiér“ s fotkou šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, jakožto reakcí na billboardy z dílny ANO, které jako nejhoršího předsedy vlády naopak zobrazují Petra Fialu.

Právě nejsilnější opoziční hnutí ANO vstoupilo do kampaně ostrými výroky na adresu vládních politiků. Podle místopředsedy Karla Havlíčka u billboardu o nejhorším premiérovi vycházelo z mezinárodního hodnocení lídrů, které pravidelně dělá společnost Morning Consult. Kampaní se proto zabýval dohledový úřad, případ ale odložil, protože podle něj nešlo o přestupek.

Kromě billboardů také všechny strany aktivně vyjíždí do regionů a pořádají mítinky, hnutí ANO tradičně v hospodách a kulturácích. Seznam Zprávy přinesly reportáž například z nedávné akce „Na kus řeči s Alenou“, na které se šéfka poslanců ANO Alena Schillerová pokoušela promluvit k voličům z Brna.

Další část opozice, Piráti, se rozhodli kampaň otočit - na akcích nenabízí lidem svá témata, ale ptají se na jejich přání. Zaujmout chtějí i na sítích, marketingově zaujalo video Hřiba, který „seká ruku náckovi“, namířené proti europoslanci Filipu Turkovi a straně Motoristé sobě. Bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš zase zkusil nový formát kampaně, v divadle se nechal „grilovat“ komiky po vzoru amerických politiků.

Takzvané „turbo“ v kampani sliboval šéf SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí zatím oznámilo, že do voleb půjde spolu se Svobodnými, Trikolórou a stranou PRO. Podrobněji kampaň uskupení odhalí až na konci května. V politické komunikaci zatím Okamura využívá svého trestního stíhání, kterému čelí za rasistický plakát použitý před krajskými volbami. Okamurovi teoreticky hrozí až tři roky vězení, Seznam Zprávám potvrdil, že s kauzou bude v kampani pracovat.

A jak mají strany nakládat s těmi financemi, které už do akcí, billboardů nebo sociálních sítí vložily? Zjednodušeně řečeno, počítá se vše, co se použije až v „oficiálním termínu“, tedy od chvíle, kdy se rozhodnutí prezidenta vyhlásí ve Sbírce zákonů, až do voleb. I pokud se to již nakoupilo dříve. Billboardy, které po Česku už visí - jako třeba „Nejhorší premiér“ - se tedy do nákladů nezahrnují.

„Počítá se to, co se uplatní v době regulované části kampaně. Bez ohledu na to, kdy to bylo zaplaceno. Řada věcí se platí ještě před vyhlášením voleb, řada až po skončení voleb, strany mají po volbách ještě 90 dní čas, aby všechny faktury zaplatily,“ vysvětluje Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran.

Strany ale také stále více investují do reklamy na sociálních sítích, které podle expertů nemá úřad jak kontrolovat. S tím souhlasí i Outlý.

„V době, kdy se kampaň rozjíždí, nejprve zhodnotíme, které profily má takříkajíc z hlediska poměru ‚ceny a výkonu‘ smysl monitorovat. Není v našich možnostech sledovat vše. V podstatě si z profilů stran, kandidátů, případně jiných aktérů na základě jejich dosavadní aktivity a dosahu vybereme několik desítek, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že budou mít na kampaň vliv,“ vysvětluje Outlý.

V souvislosti s financováním kampaní zná Česko již mnoho skandálů. Jeden z nich, sponzorskou aféru ODS v roce 1997, popsal například magazín Reportér. ODS tehdy přijímala finanční dary od neexistujících zahraničních sponzorů, například od Radjiva Sinhy z Mauriciu a Lajose Bacse z Maďarska, kteří později popřeli jakoukoli spojitost s dary. Ve skutečnosti šlo o maskování skutečných dárců. Aféra nakonec vedla až k pádu druhé vlády Václava Klause.

Sněmovní volby musí hlava státu vyhlásit tak, aby se konaly během 30 dnů před uplynutím aktuálního volebního období, zároveň však 90 dnů před jejich konáním. Pavel tak měl na vyhlášení přesného termínu čas do léta. Před čtyřmi lety se vybírání českých poslanců uskutečnilo 8. a 9. října, Pavlův předchůdce Miloš Zeman termín netradičně vyhlásil s předstihem tři čtvrtě roku.

Novinkou v letošních volbách bude, že Češi pobývající v zahraničí budou moci poslance volit korespondenčně, pokud budou nejpozději 24. srpna přihlášeni do voličských seznamů u zastupitelských úřadů.

Prezident loni na podzim v rozhovoru pro deník Blesk řekl, že bude po sněmovních volbách respektovat vůli voličů. Sestavením vlády proto pověří toho, kdo bude mít šanci sestavit kabinet s podporou Poslanecké sněmovny.

V předvolebních průzkumech aktuálně jasně vede opoziční hnutí ANO se zisky přes 30 procent před koalicí Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Na třetím místě jsou u některých agentur vládní Starostové a nezávislí (STAN), u jiných opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které bude kandidovat s podporou Trikolory, Svobodných a PRO.