Levnější benzín srazil inflaci na nejnižší úroveň od roku 2018

Ještě před zveřejněním dnešního odhadu inflace od Českého statistického úřadu analytici předpokládali, že meziroční růst spotřebitelských cen zvolnil na 2,1 procenta z březnových 2,7 procenta, a to především díky rychlejšímu zdražování loni v dubnu.

Podle oficiálního odhadu se ale očekává meziroční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta a čísla jsou tedy pro kupující ještě příznivější. V předchozích měsících úřad pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.

V předchozím měsíci se ceny meziročně zvýšily o 2,7 procenta, když inflaci táhly vzhůru zejména ceny potravin. Přetrvává ale také zvýšené tempo růstu cen služeb. Proti loňskému březnu ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,6 procenta a ceny služeb o 4,5 procenta.

„Inflace v Česku je nejnižší za více než sedm let, poprvé od dubna 2018 je pod inflačním cílem České národní banky, a zvyšuje se tak šance, že Česká národní banka tento týden sníží své úrokové sazby,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Oproti březnu zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil. Lze proto čekat, že by na svém zasedání tento týden Česká národní banka mohla své úrokové sazby snížit,“ tvrdí Kovanda.

„K poklesu cenové hladiny přispěly dvě klíčové kategorie, ceny potravin a ceny energií,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj se ceny potravin jako sýru a cukru nebo alkoholu a tabáku lehce snížily, naopak ale rostly ceny za vejce. Dále klesly i ceny energií, především pohonných hmot. „Benzín zlevnil asi o 1,4 procenta, cena motorové nafty klesla o 2,2 procenta. Pomohly k tomu zejména nižší ceny ropy na komoditních trzích v předchozích týdnech,“ uvádí.

Pokles inflace pod cílovou hodnotu ČNB otevírá podle Marka prostor k dalšímu snížení úrokových sazeb. „Dalším argumentem pro uvolnění měnové politiky je postupné zhoršení vyhlídek růstu ekonomiky pro letošní rok, zejména v souvislosti s dopady nových cel na vývoz z EU do USA,“ komentuje situaci.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek dodává, že dalším významným faktem je, „že se rozšiřuje mezera mezi celkovou inflací a jádrovou inflací.“ Upozorňuje, že bez započítání pohonných hmot a zlevněného plynu, je inflace stále vysoko a neklesá. „Jádrová inflace, na kterou má centrální banka nějaký vliv, totiž i nadále setrvává na úrovni 2,9 %,“ dodává.

Miroslav Novák, který je hlavním ekonomem společnosti Ctifin, jež pomáhá podnikatelům se zahraničními platebními styky, věří, „že ve druhém čtvrtletí lze očekávat ke stabilizaci inflace ke dvěma procentům.“ Usuzuje tak na základě předpokládaného zpomalení světové i české ekonomiky v důsledku amerických cel.

Přetrvávající vyšší inflace ve službách paralelně se zvýšenou jádrovou inflací budou podle Nováka ČNB tlačit k tomu, aby s dalším snižováním sazeb postupovala maximálně opatrně," komentuje situaci ohledně snižování sazeb ČNB. „Navzdory jestřábí rétorice bankovní rady je však podle mě reálné, že se do konce letošního roku s hlavní sazbou ČNB dostane na 3 % (aktuálně 3,75 %),“ říká Novák. Dodává, že na základě dubnové inflace je tak pravděpodobnější, že sazby ČNB se sníží o 25 bodů.