Článek
Do války na Ukrajině se dle úterního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina měsíčně hlásí okolo 50 až 60 tisíc dobrovolníků. Oficiálně v Rusku neprobíhá mobilizace, jelikož se již dříve setkala s vlnou nevole a útěkem statisíců lidí do ciziny. Pod povrchem však úsilí mobilizovat nadále pokračuje.
Dobrovolníkům ministerstvo obrany slibuje vysoké platy, štědré sociální výhody či možnost prominutí trestu. Na první pohled smlouvy vypadají legitimně a lákavě, za nimi se však skrývá mocenská nerovnováha, podvody a nátlak.
Pokud muž s armádou podepíše smlouvu na rok, stává se jejím členem de facto na neurčito, jelikož ruský zákon z roku 2022 stanovuje, že smlouvy vojáků zůstávají v platnosti až do konce „zvláštní vojenské operace“. Smlouvy nelze jakkoliv vypovědět.
„Dobrovolníků, kteří by šli do války z vlasteneckých důvodů, je zanedbatelné množství. Většina se do armády dostala skrze donucení. Klasickým příkladem jsou lidé, kteří byli odvedeni dříve, nyní jim končí branná doba a jsou nuceni podepsat smlouvy. A ti samozřejmě tvoří velkou část případů. Hlavním zdrojem nových rekrutů je pak cílení na lidi z finančních důvodů,“ vysvětlil dříve pro Seznam Zprávy Jeremy Morris, etnograf se zaměřením na Rusko.
Finanční odměny jsou fungujícím lákadlem pro verbování vojáků v nejchudších regionech. Nabízené měsíční platy dosahují až 200 tisíc rublů (asi 2500 dolarů), nabízeny jsou též jednorázové platby spojené s další podporou, jako je zajištění bydlení pro rodinu. Vojáci si často stěžují, že nedostali to, co jim bylo slíbeno.
Při nabízení vysokých odměn se počítá s průměrnou životností na frontě nasazeného vojáka. „Pokud uzavíráte tuto dohodu, nemůžete počítat s tím, že dlouho přežijete. Odhadovaná délka života na frontě je kratší než rok, možná dokonce kratší než šest měsíců,“ uvedl Morris.
Nejvyšší úmrtnost připadá právě na vojáky z ekonomicky nejslabších oblastí, nejnižší je pak u vojáků z Moskvy a Petrohradu.
K masovému náboru vojáků přispívá rovněž po začátku invaze rozvolněné věkové omezení, k ruské armádě se mohou dobrovolně přidat uchazeči až do 65 let věku (dříve 40). Zahraniční vojáci pak ruské občanství získají po pouhém roce služby, dříve přitom bylo třeba v ozbrojených silách sloužit pět let. Dobrovolníkům z řad vězňů pak úřady poskytují možnost prominutí či zkrácení trestu.
Pro ruskou armádu jde o velký úkrok stranou z někdejších doktrín, jak upozorňuje politoložka Margarete Kleinová z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP): „Na rozdíl od vojenské reformy z roku 2008 nebyl nábor smluvních vojáků od roku 2022 primárně zaměřen na profesionalizaci ozbrojených sil, ale na nábor co největšího počtu vojáků, kteří by byli co nejrychleji vysláni do první linie.“
Důležitou roli v náboru nových vojáků hraje rovněž propaganda, ta válečnou zkušenost glorifikuje a zaměřuje se na mužnost vojáků, kteří se vstupem do armády stanou hrdiny zasluhujícími úctu a obdiv.
Neutuchající snahy Moskvy o nábor nových vojáků souvisí s vysokými ztrátami. Ruská armáda v posledních měsících setrvale postupovala na východě Ukrajiny, ale dobývání nových území se postupně zpomalilo, zatímco ruské ztráty podle ukrajinských a západních odhadů rostou a dosahují statisíců zabitých a zraněných.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900 tisíc ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35 tisíc.
