Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Snížení cel mezi USA a Čínou určitě lehce zlepší velmi napjatou situaci mezi oběma velmocemi. Nicméně původní extrémně zvýšená cla narušila logistické řetězce a bude opět chvíli trvat, než se lodě vrátí zpět do pravidelných linek. Problém je, že firmy i loďaři už zredukovali svoje kapacity a obchodní plány.
To, že snížení cel je jen dočasné, tedy na 90 dní, je dobré pro letecké zásilky a kontejnery, které jsou již v přístavu. Pro ostatní zásilky, které se teprve bookují, to ale znamená opět riziko.
Za duben 2025 klesl export z Číny do USA oproti lednu 2025 o 20 procent. To je vysoké číslo, když si představíme, o jaký celkový objem se jedná. Zároveň nesmíme ještě zapomenout na poplatky, které budou vybírat americké přístavy od 14. října 2025 na lodě vyrobené v Číně.
Výše poplatků pro lodě vlastněné nebo provozované čínskými subjekty začínají na 50 dolarech za čistou registrovanou tunu od října 2025. Poplatky se budou každoročně zvyšovat o 30 dolarů, až dosáhnou 140 dolarů za tunu do dubna 2028. Poplatky za lodě postavené v Číně, ale vlastněné nečínskými firmami, začínají na 18 dolarech za tunu nebo 120 dolarech za kontejner, podle toho, která částka je vyšší. Poplatky se přitom budou každoročně zvyšovat, až dosáhnou 33 dolarů za tunu nebo 250 dolarů za kontejner do dubna 2028.
Výjimky z poplatků mají lodě připlouvající bez nákladu, menší plavidla, jako jsou kontejnerové lodě do 4000 TEU (lodní kontejner, jde o zkratku složenou z anglických slov twenty-foot equivalent unit, jde o jednotku ekvivalentní dvaceti stopám), nebo lodě na sypký náklad do 55 000 DWT (deadweight tonnage, resp. deadweight vyjadřuje celkovou nosnost lodi v tunách). Dále také lodě provozující krátké trasy do 2000 námořních mil a taky lodě postavené v Číně, ale většinově vlastněné americkými subjekty.
Aktuálně přetížení přístavů v Číně nehrozí, jelikož export do USA poklesl o více jak 30 procent a nové objednávky klesly o více jak 64 procent. Zboží s kontejnery se nyní snaží jejich majitelé přesměrovat na jiné trhy, jako je Blízký Východ, Evropa, Jihovýchodní Asie nebo je dokonce směřují na domácí spotřebu.
Zda bude nějaké zboží chybět na trhu ale záleží hlavně na poptávce a nabídce. Jestli je něco na trhu žádané, spotřebitel bude ochoten zaplatit za zboží i včetně zvýšeného cla. Můžeme však očekávat, že v USA může nastat problém u velice levného zboží, které bylo prodáno na paritě DDP – tedy kdy odesílatel hradí jak importní proclení v USA, tak i clo a DPH. To se u některého zboží odesílatelům nevyplatí a místo toho nechají zboží propadnout, nebo ho udají na domácím trhu. Zároveň letecká přeprava bude drahá a odesílateli se nevyplatí. Může tedy nastat krátkodobý nedostatek zboží, než se nahradí jiným dodavatelem na trhu.
Celkově nová americko-čínská dohoda o snížení cel není úplně ideálním řešením, protože neposkytuje jasný plán ani garance. I při 30 procentech bude některé zboží výrazně dražší. Předpokládám, že to umožní především obchod se strategickými surovinami a s produkty s vyšší přidanou hodnotou. Levné spotřební zboží se určitě zredukuje a zdraží.
